Na mapách je znázorněno parkování u kostela i u Archy. Nabízíme také možnost příjemné procházky pro ty, kteří by se rádi prošli Pardubicemi. Místa jsou od sebe vzdálena přesně 2 km a cestou projdete historickým centrem, kolem opravených Tyršových sadů, hokejové arény, přejdete řeku a poté dolů a rovně po cyklostezce přímo k jezeru Bajkal a vedle stojící Archy. Papírového průvodce cestou dostanete v kostele.

Jak propagátoři hromadné dopravy Vám též doporučujeme využít pardubickou MHD. Pravda, o víkendu moc jezdit nebude, ale je šance, že na nějaký trolejbus narazíte, konkrétně pak na číslo 11, která jede v 14:54 a 15:24 od zastávky Krajský úřad na zastávku Polabiny Hotel.

Tyto dokonalé mapy mohly být vytvořeny jen díky více než tříleté kartografické praxi, děkujte Přírodovědecké fakultě UK.

Bod 1: místo obřadu; Bod 2: oslava I; Bod 3: oslava II, Černě: trasa pro automobily, Kroužky: možnosti parkování u Archy.

cesta z kostela

Oranžově: kostel Zvěstování Panny Marie (Komenského náměstí, GPS: 50.0384189N, 15.7807356E); červeně: možnost parkování.

12755376_1314513155241263_810035719_o

Oranžově: Archa (Lonkova 512, GPS: 50.0460636N, 15.7624644E); červeně: možnost parkování

12767816_1314513198574592_898690749_o

Procházka městem
(pro ty, kteří mají rádi výzvy a přestože ve svatebním oblečení, rozhodnou se využít mezeru mezi obřadem v kostele a programem v Arše aktivně)

Přibližně půlhodinová procházka začíná. Vyjděte z kostela a dejte se napravo. Po několika metrech dojdete na hlavní historické náměstí Pardubic. Toto místo bylo centrem města po celých 700 let. Dnes tu ale moc lidí není, že? Skutečné centrum života Pardubáků se již přesunulo více k západu, za Zelenou bránu. Díky tomu se historická čtvrť stala klidným místem, které si zachovalo svůj genius loci. Téměř všechny budovy byly naposledy pozměněny v 18. století, od té doby přibyly na náměstí pouze dvě další. Uhádnete které? Tou první je žlutý činžovní Evropský dům, kolem kterého jste na náměstí dorazili, tou druhou je pak samotná radnice, která se sice na první pohled zdá staršího vzezření, nicméně je jí pouze 120 let . Vydejte se skrz náměstí jakoby na uhlopříčku a kochejte se jednotlivými detaily fasád (uprostřed stojícímu morovému sloupu se prosím vyhněte, dokonalou uhlopříčku po vás nežádáme).  Na druhé straně náměstí se dejte doprava kolem předzahrádek do nejpitoresknější pardubické uličky, Bartolomějské, ve které se můžete zastavit na zmrzlinu. Ulička vás dovede na Wernerovo nábřeží. Nábřeží? Ano, není to chyba, zbytky městské řeky, které tudy protékaly, jsou vidět dodnes v podobě širokého kanálu, který je stále alespoň částečně průtočný.  Dejte se nyní ulicí doleva směrem k dalšímu kostelu. Již poměrně staré jsou úvahy kanál zcela zakopat. Nicméně se ukázalo, že základy kostela sv. Bartoloměje stojí na dřevěných kůlech, které se, pokud jsou na suchu, rychle kazí a ohrožují tak statiku celého kostela. Kanál tak díky tomu asi ještě pěkně dlouho nezmizí… a je to dobře. U kostela si povšimněte severního vstupu. Tento cenný raně renesanční portál byl původně hlavním vchodem do kostela, neboť směrem od dnešního hlavního vstupu byla hradební zeď. Důkaz tohoto tvrzení opírám o zajímavý detail. Schodiště, které k portálu vede, má zábradlí ze západní strany podstatně silnější než ze strany druhé. Ano, takto tlustá byla původní hradební zeď. A kostel byl samozřejmě podstatně kratší než je teď, dostavba přišla na začátku 20. století. Vydejte se po ulici dále a narazíte na čtyřproudou silnici. Místo silnice zde ještě před sto lety teklo jedno z ramen Chrudimky, které tak obkroužilo celé staré město, a v těchto místech se do ní vlévala již výše zmiňovaná městská řeka. Vydejte se dále podél řeky… pardon, podél silnice. Po pravé straně můžete zahlédnout pardubický zámek, na který tento text zkrátka nemůže vystačit, tam si musíte udělat výlet samostatně. Přibližně po 300 metrech přijdete k hlavnímu vstupu do Tyršových sadů. Poměrně nově otevřená kavárna stojí za návštěvu, a vůbec celý park, ačkoliv se doslova rodil v bolestech. Přes park však naše cesta nevede, my pokračujeme rovně i přes menší silnici a blížíme se směrem k hokejové aréně (samozřejmě nikoliv po cyklostezce). Zrovna tento rok v aréně nebylo moc co slavit, ale příští rok nám třeba naši hokejisté zase připomenou, jak chutná vítězství. Kdo ví, v tomto městě se těžko předpovídá sportovní budoucnost. Za arénou se dejte doprava a přejděte řeku Labe přes most. Pardubáci se v minulosti vždy drželi tak nějak stranou od řeky, asi si uvědomovali její sílu… Nicméně díky tomu je v okolí řeky zelený pás, který je zvláště v těchto měsících hojně využíván pro různé druhy lidí, kterým je společné to, že mají rádi sport. Na druhé straně mostu přejděte přes přechod a dejte se doprava dále podél silnice, nikoliv dolů! Dolů by to sice byla rychlejší cesta, nicméně 18. červen je důležitým dnem i pro příznivce tzv. Colour Run, tedy Barevného běhu. No a pokud v tuto chvíli nemáte zájem své oblečení obohatit mnoha dalšími barvami, je lepší místo raději obejít a přijít k Arše z druhé strany. Pokračujte tedy podél silnice, vedle benzinové stanice a na křižovatce se dále dejte doleva. Projděte kolem Lidlu a hotelu. Za hotelem se dejte chodníkem vlevo a nyní dolů až k Arše, bílé a a na sídliště netradičně tvarované budově naproti jezeru Bajkal. Pokud vás cestou nezajelo kolo, můžete si gratulovat k úspěšně svatební procházce.